Helena Vondráčková | Oficiální internetové stránky
Text: Pavel Žák
4:28
Recitativ:
Je letní ráno,
sluce,
v trávě kapičky rosy
a pak už jenom já.
Zula jsem si sandály a jdu bosa.
Škoda, že tu nejsi se mnou.
Té krásy, kterou vnímám očima,
kterou cítím a které se dotýkám,
té je pro jednoho příliš mnoho.
Sedla jsem si do trávy a píšu ti lístek.
A strašně moc bych si přála,
abychom se už zítra dívali spolu
a říkali si přesně to,
co ti teď v duchu zpívám.
Léto je léto,
když den patří snílkům,
když můžem jen v tílku
ven jít.
Léto je léto,
když vzduch není špína,
když svět projdem v džínách,
jen chtít.
Léto sen hlídá,
když ztrácí svou tíž.
V trávě si snídáš
a spíš.
Léto všem plachým kráskám
dá den setkání,
bosým láskám dá zem líbání, líbání.
Recitativ:
Chtěla jsem utrhnout sedmikrásku
a poslat ti ji s tímhle letním pozdravem,
ale, víš, bylo mi jí líto.
Já vím, že za rok vyroste znova.
Dokonce se říká,
že sedmikrásky vykvetou sedmkrát,
i když je sedmkrát utrhneš.
Ale přesto by mi po ní bylo smutno.
A taky mě napadlo,
že má na téhle louce jinou sedmikrásku,
a že se mají možná stejně rádi jako my.
A třeba i ty ostatní by byly smutné
a to přece nechceme, viď ?!
Vždyť sem přijdeme zítra, pozítří
a možná ještě mnohokrát,
abychom se na tu letní krásu dívali spolu
a šeptali si to, co ti teď v duchu zpívám.
Léto je léto,
když den patří kráse,
né té, která dá se všem vzít.
Léto je léto,
když lásky jsou, mládí
a žár nocí svádí je žít.
Léto sen hlídá,
když ztrácí svou tíž.
V trávě si snídáš a spíš.
Letních zázraků a svátků
nám přáno. Budiž máj.
Když je léto, jak léto
máš ráj, svůj ráj.
Léto je léto,
když den patří snílkům,
když můžem jen v tílku
ven jít.
Léto je léto,
když den patří snílkům,
když můžem jen v tílku
ven jít.
Léto je léto,
když den patří snílkům,
když můžem jen v tílku
ven jít...