(Tak pojď jen dál.
Tak pojď jen blíž.
Bude nám
hrozně fajn.
To si piš.
Uvidíš.)

Proč to říkají?(Tak pojď jen blíž.)
Proč mě lákají?(Už přece víš.)
Ano já to vím, že vím.
Jenže smím tentokrát trochu lhát.
Nepovím, že to vím.

Možná se v mužích mýlím.
Jak ale říkal strýček náš.
Za jednu sklenku s bílým
zaplatíš víc, než máš.

Lest nebo past,
to tě nesmí, nesmí zmást.
Síť z mnoha fint,
věčně stejný labyrint.
Sladká hříčka, stále táž,
tě svou lácí přijde dráž.
Z hej je ouvej.,
Zaplatíš víc, než máš.

Taju víc a víc.(Tak pojď jen blíž.)
Hm, asi dám si říct.(To taky víš.)
Ano já to vím, že vím.
Takže smím především tentokrát
trochu lhát. To snad smím?

Žes na mně vyzrál, zdá se zdá.
Jsi na tom tak, jak já.
Kdo vlastně z nás, kdo z nás dvou,
zaplatí víc, než má?

Lest nebo past,
to tě nesmí, nesmí zmást.
Síť z mnoha fint,
věčně stejný labyrint.
Sladká hříčka, stále táž,
tě svou lácí přijde dráž.
Z hej je ouvej.,
Zaplatíš víc, než máš.

Lest nebo past,
to tě nesmí, nesmí zmást.
Síť z mnoha fint,
věčně stejný labyrint.
Sladká hříčka, stále táž,
tě svou lácí přijde dráž.
Z hej je ouvej.,
Zaplatíš víc, než máš.

Ó, nesmíš dát se zmást.
Ó, lásky znáš,
levné přijdou dráž.
Jak chceš couvej,
z hej je ouvej.
Platíš víc, než máš.
Lest nebo past
a z hej už je ouvej...