Někdo tě míjí.
(míjí)
Nemá vlastně tvář.
Tak se pozná samotář.

Jedno tě trápí:
(trápí)
Kam svůj úsměv dal?
Zda ho v ber-dej neprohrál?
Co když neví to,
co snad měl by znát?

Mít rád,
to je vlastně lidí úkol.
to jsou pouta z jejich rukou
napořád.

Mít rád,
to je vlastně lidský úděl,
to je láska klásků k půdě.
Tisíckrát
mít rád.

Někdo mu nejspíš
(nejspíš)
zmizel bůhví kam.
Takže musí všude sám.

Ty se však neptej.
(neptej)
Stejně by ti lhal,
proč se drží opodál.
Řekni rovnou to,
co snad měl by znát.

Mít rád,
to je vlastně lidí úkol,
to jsou pouta z jejich rukou
napořád.

Mít rád,
to je vlastně lidský úděl,
to je láska klásků k půdě.
Tisíckrát
mít rád.

Měl by o to stát,
stát,
někoho mít rád.

Mít rád,
to je vlastně lidí úkol,
to jsou pouta z jejich rukou
napořád.

Mít rád,
to je vlastně lidský úděl,
to je láska klásků k půdě.
Tisíckrát
mít rád.

Někdo tě míjí.
(míjí)
Nemá vlastně tvář.
Tak se pozná samotář.

I když tě míjí,
(míjí)
doufá potají,
že ho jiní potkají
a pak jednou v pravý čas
bude zas
mít rád.