Helena Vondráčková | Oficiální internetové stránky
Trůn z květů
Text: Angelo Michajlov und Eduard Krečmar
2:54
Já kdysi hocha měla,
záhy jsem osaměla,
záhy, hned po prázdninách.
My byly ještě dětmi,
on jenom verše čet mi,
z mých horkých dlaní měl strach.
Toužil postavit mi
trůn z květů
pro mne královnu,
trůn z květů,
měl jich poskrovnu,
trůn z květů
pro mne nedostupnou.
Nejsem už nedostupná,
jsem z toho trochu smutná,
jsem trochu chudší než dřív.
Smějte se nebo brečte,
verše mi nikdo nečte,
číst verše to prý je div.
Ptám se, kdo by dneska
trůn z květů
ještě dát mi moh',
trůn z květů,
jako tamten hoch,
trůn z květů
s láskou bez nároků.
Já kdysi měla hocha,
já pro něj byla socha,
před kterou s úctou vždy stál.
Dnes nenajde se lehce,
muž, který mnoho nechce,
muž, který by tolik dal.
Ptám se, kdo by dneska
trůn z květů
ještě dát mi moh',
trůn z květů,
jako tamten hoch,
trůn z květů
s láskou bez nároků.
Ptám se, kdo by dneska
trůn z květů
ještě dát mi moh',
trůn z květů,
jako tamten hoch,
trůn z květů
s láskou bez nároků.
Já kdysi hocha měla,
záhy jsem osaměla,
záhy, hned po prázdninách.
My byly ještě dětmi,
on jenom verše čet mi,
z mých horkých dlaní měl strach,
z mých horkých dlaní měl strach,
z mých horkých dlaní měl strach.