Tak jsi mě znával, tak tě znám,
jdeš za mnou, jak můj vlastní stín.
Hm, kdo zná líp ten tvůj autogram,
oh, tvůj podpis, věčný evergreen.

Byls napsán možná pro pár dní
a už tě léta kde kdo zpívá.
Kdejaká píseň zevšední,
však tobě věk čím dál víc prospívá.

Oh, tak jsi mě znával, tak tě znám,
a stárnout s tebou není hřích.
Se mnou jsi nikdy nebyl sám,
jé, na našich cestách společných.

Hm, jsi tiše schován v černých drážkách,
i tě skryla na pár svých míst.
Oh, jsi lék na lékarnických vážkách,
někdy pára, jen ta však řídí píst.

Oh, tak jsi mě znával, tak tě znám,
to už nic vážně nezmění.
Jseš vzácný obraz, lesklý rám,
jseš loukou s věčnou zelení.