On:   Jdem tmou, jdem tmou,
jdem nocí bezhvězdnou
a stejně slunce nás objímá.

Ona: Je můj tvůj stín,
když jdeme setměním
v modrých tmách život náš začíná.

On:   Jsi má, jsi náruč plná světla,
jsi hvězda, co sem slétla,
jsi klid, o kterém sním.

Kde vzít mám rým
až v noci čarovné splyne s mým
tvůj stín?

Ona: Jdem tmou, jdem tmou,
jdem nocí bezhvězdnou
a stejně slunce nás objímá.

On:   Je můj tvůj stín,
když jdeme setměním
v modrých tmách život nám začíná.

Ona: Jsem tvá, jsem hvězda, co sem slétla,
jsem náruč tvého světla,
jsem klid, o kterém sníš.

Oba: Kde vzít mám rým
až v noci čarovné splyne s mým
tvůj stín?