Helena Vondráčková | Oficiální internetové stránky
Směs písní z TV pořadu Devět jablek pro Helenu
16:11
- 1) Pijácká (Karel Gott)
- 2) Ženy, ach, ženy (Karel Hála, Milan Chladil, Josef Zíma)
- 3) Viljo, ó, Viljo (Jiří Zahradníček)
- 4) Nikdo v celém světěNiemand liebt dich so wie ich
Musik: Franz Lehár
Text: Jiří Aplt
Singt Helena und Jiří Korn - 5) Indiánská píseň láskyIndian Love Call
Musik: Rudolf Friml, Herbert Stothart
Text: Jiří Aplt
Singt Helena und René Tuček - 6) Pod starou lucernouMusik: Jaroslav Mangl
Text: Jaroslav Moravec
Singt Helena und Karel Hála - 7) Sladké hloupostiSomething Stupid
Musik: Carson Parks
Text: Zdeněk Borovec
Singt Helena und Milan Chladil - 8) Až budou trumpetyMusik: Antonín Borovička
Text: Jiří Voldán
Singt Helena und Josef Zíma - 9) Nádherná láska (Pavel Novák)
- 10) Anička, dušičkaMusik: lidová
Text: lidová
Singt Helena und Pavel Novák - 11) Lásko, Bože, láskoMusik: lidová
Text: lidová
Singt Helena und Eduard Haken - 12) Je krásné lásku dátLove Is a Many Splendored Thing
Musik: Sammy Fain
Text: Zdeněk Borovec
Singt Helena und Karel Gott - 13) Což neřekl ti zrak můj tisíckrát (Mám tě rád) (Karel Gott, Eduard Haken, Karel Hála, Milan Chladil, Jiří Korn, Pavel Novák, René Tuček, Josef Zíma)
KG: Joj, vzhůru vína číš a k slunci hlavu výš.
Kdo život žije rád, musí se s námi smát,
když dozrál vinohrad.
Joj, víno – zlatý lék, léčí i zármutek,
nuž, tedy vzhůru číš, na lásku pijme již,
náš krásný věk!
MCh,KH&JZí: Toť problém těžký, ba křiklavý
KH: studium ženského pohlaví.
MCh,KH&JZí: Žádná z žen není dnes ze zlata -
ta nebo ta – ta – ta – ta.
Blondýna anebo bruneta,
každá je od ďábla zakletá.
Vezmi si vznešenou, vezmi si pikantní,
je to vždy stejně riskantní.
KH: Žádná z žen není dnes ze zlata -
MCh: ta nebo ta – ta – ta – ta.
JZí: Blondýna anebo bruneta,
každá je od ďábla zakletá.
MCh,KH&JZí: Vezmi si vznešenou, vezmi si pikantní,
je to vždy stejně riskantní.
JZa: Viljo, ó, Viljo, ty lásko mých snů,
pojď, zmirni usměvem smutek mých dnů.
Viljo, ó, Viljo, jak rád tebe mám,
přijď, vždyť se bojím být sám.
Viljo, ó, Viljo, ty lásko mých snů,
pojď, zmirni usměvem smutek mých dnů.
Viljo, ó, Viljo, jak rád tebe mám,
přijď, lásko, vždyť jsem tak sám.
JK: Nikdo v celém světě snad,
tak jako já, tě neměl rád.
HV: Tyto oči, tyto rty, tak žíznivé,
si můžeš vzít, jsou pouze tvé.
HV&RT: Touhy věčný žár posílám
nočním tmám,
snad se vrátí též
ozvěnou zpátky k nám.
RT: Poslouchej teď
nač se ptám a o čem sním.
Odpověď tvá,HV: (ah)
ostrov můj i chrám,
pokojné vůně klín.
HV&RT: Věřím, že hlas tvůj
odpoví prosbě mé.
Věřím, uslyším,
že už mám štěstí své.
HV: Že chceš mě mít rádRT: (hm)
jak já, toužívám,
HV&RT: protože i já
tebe v lásce mám.
KH: Venku pod starou lucernou
jsme často sami spolu stáli,
HV&KH: tam jsme si oba tolik přáli
žít věčně jen ve dvou.
KH: Venku pod starou lucernou
jsme oba našli lásku svou
HV&KH: a stará lucerna se z dáli
dívala na nás tmou.
HV: S námi prožila okouzlení,
KH: stejně zůstal i smutek v ní
tehdy při našem loučení.
Teď v duchu hladím ruku tvou,HV: (ah-ah-ah)
vzpomínám na ty chvíle mládí,
HV&KH: když jsme se měli tolik rádi
pod starou lucernou.
HV&MCh: Už všechny lampy v parku svítí,
marná sláva, za chvilenku
půjdeme spát.
Tak aspoň ještě do devíti,
aspoň těch pár minut venku
můžeme stát.
Než z náručí nás vyprostí ta noc,
co klíčem brány parku odmyká,
tak šeptej mi ty hlouposti a
říkej, co se vždycky jen tak říká.
Šeptej dál sladká slova,
která zdají se být zbytečná a bláhová,
a srdce mé, tak jako včera,
do zítřka si jejich vůni uchová.
Už všechny lampy v parku svítí,
hlavy smutně k zemi věsí, půjdeme spát.
Pět minut zbývá do desíti,
„dobrou noc“ už měli jsme si dávno dát.
Však nedělej si starosti,
ať na věži i jedenáctá odtiká,
a šeptej mi ty hlouposti a říkej,
co se vždycky jen tak říká.
A šeptej mi ty hlouposti a říkej,
co se vždycky jen tak říká.
HV&JZí: Až budou trumpety překrásně zpívat
tu písničku, jež byla má i tvá,
budeme oba dva v srdcích ukrývat
to, co nejvíc u srdce bolívá.
Až budou trumpety překrásně zpívat
tu písničku, kterou tak dobře znáš,
JZí: do modrých očí tvých chtěl bych se dívat
a viděl bych proč slzy ukrývá.
PN: Nádherná, nádherná, nádherná,
nádherná lásko, postůj chvilku dýl.
Ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět,
ty jsi květ, co sem slét,
tys můj šestý světadíl.
PN: Anička, dušička,
kdě si bola,
keď si si čižmičky zarosila?
HV: Bola som v hájíčku,
žala som travičku.
HV&PN: Duša moja, duša moja.
HV: Bola som v hájíčku,
žala som travičku.
HV&PN: Duša moja, duša moja.
PN: A ja som po tri dny
trávu kosil,HV: (oh, hej)
eště som si čižmy nezarosil.
HV: A já som hrabala,PN: (hm)
těba som čakala.
HV&PN: Duša moja, duša moja.
EH: Lásko, Bože, lásko,
kde tě lidé berou?
Na horách nerosteš,
v poli tě nesejou.
Na horách nerosteš,
v poli tě nesejou.
EH&HV: Kdyby se ta láska
na poli rodila,
HV: nejedna panenka
slzy by ronila.
On: Oh
EH: Nejedna panenka
slzy by ronila.
KG: Znám, jak je krásné lásku dát,
slzy pít z tvých řas
a cítit zas jarní vítr vát.
Noci probdít před tvým domem,
když stesk tvůj neví o mém,
být stokrát bit
a přesto mít tě rád.HV: ád.
HV&KG: Znám, jak je krásné lásku mít,
HV: znovu dát se splést
a míle cest za ní jít a jít,
KG: v jejích poutech hned
i vážný kmet se cítí náhle mlád.
HV&KG: Je krásné,
je krásné lásku dát.
JZa: Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,
RT: zrak tisíckrát,
EH: že mám tě rád,
All: že mám tě k smrti rád?
Což neřekl ti zrak můj tisíckrát,
KG: že mám tě rád,
All: že mám tě k smrti rád?
Tak rád.
Veröffentlicht am
Related links:
- Lieder - Je krásné lásku dát
- Lieder - Lásko, Bože, lásko / Je krásné lásku dát