Ona: Jeho odměnili a mě zničili,
jak já k tomu přijdu?

Proč jenom, proč musela jsem
ve zlé chvíli podřídit se,
když mé srdce bolelo,
uposlechnout, co jiní nařídili,
když do manželství se mi nechtělo?
Popřejte sluchu mému vyznání,
dopřejte mi své politování.

On:   Nevím, co říci, líbezná má paní,
nevím, proč bych vás, drahá, litoval,
vždyť vaše krása před vším zlým vás chrání,
jste božská, věčná, utište svůj žal.

Ona: Krása je krutá, k čemu je mi platná?
Pomáhám jiným a sobě nemohu,
připadám si jako poutník z nenávratna,
když musím hrát svou smutnou úlohu,
co si mám počít? Na čem záleží?
Manželství je mi trudnou přítěží.

On:   Nevím, co říci, líbezná má paní,
nevím, proč bych vás, drahá, litoval,
vždyť vaše krása před vším zlým vás chrání,
jste božská, věčná, utište svůj žal.

Váš půvab pro vždy zajistí vám klid,
nesmrtelná, chci se vám poklonit.