Ona: Kde jsou jablka tvá i má?
Řeky se ptej, ať poví,
ta plný klín jich má.

Já řece odpouštím, že chvátá,
/řece odpouštím/
má jara odnáší tam v dál.
/jara odnáší tam v dál/
Já řece odpouštím, že chvátá,
/já řece odpouštím/
proud beztak nevrátí, co vzal.

Mé stopy včerejší teď smývá,
/mé stopy včerejší/
strom v břehu obtáčí jak šál.
/v břehu obtáčí jak šál/
Já řece odpouštím, že zpívá
/řece odpouštím/
jiný song, nežli v dětství mém se hrál.
/nežli v dětsví, v dětství mém se hrál/

Zpívá dnes,
že už začalo tát,
kde byl jez,
Bude přehrada stát.
Vodopád, jenž dolů dál se řítí.
Není vor, ale zato je pláž.
Tam člun, tady jezero máš.
Ten proud je teď proud,
co teplo dává a svítí.

Já řece odpouštím, že chvátá,
/já řece odpouštím/
má asi delší pouť, než já.
/asi delší pouť než já/
Já řece odpouštím, že chvátá,
/řece odpouštím/
spěchá dál, ano, chvátá tam, kam má,
/ano chvátá, chvátá tam/
řeka má.

Sbor: Odpouštím, že chvátá,
jako dřív plyne dál
Plná kamení a bláta,
jak nám věnem ji táta,
táta dal,
křišťál i kal.
Odpouštím, že chvátá,
jako dřív plyne dál
plná kamení a bláta,
jak nám věnem ji táta,
táta dal,
křišťál i kal...