Helena Vondráčková | Oficiální internetové stránky
Benefice v Brodu očima místních
Neopakovatelný hudební zážitek připravila posluchačům v Uherském Brodě stálice naší scény, zpěvačka Helena Vondráčková. Benefiční koncert, který se svým manželem Martinem Michalem iniciovala hned druhý den po únorové tragické události v Uherském Brodě, vynesl pozůstalým po obětech masakru 156.000 Kč.
„Jsem opravdu ráda, že jste přišli. Nechci vám vlévat další smutek do duše, naopak, přišli jsme, abychom vás povzbudili, abychom eventuálně i finančně podpořili ty, kterých se to bezprostředně dotýká. Ale život jde dál, tak pojďme také," vyzvala hned v úvodu sympatická zpěvačka.
S kapelou Charlie Band za zády nabídla posluchačům devadesát minut plných krásných písniček. V první polovině zazněly novější songy, na úvod to byla skladba Já vítám déšť a dále pak například písně Nebudeme sedět doma, Vodopád, Málo mám lásky tvé, NEMŮŽU BEZ TEBE ŽÍT. Kdysi zakázaná melodie z televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III (nabádala prý k emigraci) Přejdi Jordán naznačila, kterým směrem se bude pořad ubírat dál a písní s názvem ČAS JE PROTI NÁM s krásným textem Zdeňka Borovce Helena připomněla, že letos už je na scéně neuvěřitelných padesát let. Což ovšem popírala jednak svou vizáží a jednak temperamentem a tanečními výkony, které na uherskobrodském pódiu předváděla.
Po přestávce, kterou mnozí využili k zakoupení některého Helenina CD, autobiografické knihy nebo plakátu, zpěvačka nabídla výběr svých největších hitů: DVĚ MALÁ KŘÍDLA TU NEJSOU, PROČ MĚ NIKDO NEMÁ RÁD, nově zaranžovaný VZDÁLENÝ HLAS, PÁTÁ, A TY SE PTÁŠ, CO JÁ (z muzikálu Mamma mia, kde bude Helena od podzimu vystupovat), nesmrtelné melodie z komedie století S tebou mě baví svět VZHŮRU K VÝŠKÁM a SLADKÉ MÁMENÍ. Každou z písní odměňovalo publikum bouřlivým potleskem.
Před závěrečnou písní DLOUHÁ NOC přišel na pódium místostarosta Petr Vrána, aby z rukou Heleny Vondráčkové převzal šek na částku 156.000 Kč a spolu s ředitelem DK Jaroslavem Mikulíkem jí i doprovodné kapele poděkoval.
„Dovolte mi, abych jménem svým a jistě i vašim jménem vyslovil upřímný dík a velké poděkování paní Heleně Vondráčkové a její kapele Charlie band za nesmírně lidský a vstřícný počin – realizaci dnešního benefičního koncertu, který odehráli bez nároku na honorář a jehož veškerý výtěžek bude předán pozůstalým po obětech tragické události, která nenechala chladným nikoho z nás. Osudy rodin, které přišly o své blízké nezůstaly lhostejné ani paní Heleně a jejímu manželovi. Ještě jednou za tento velkorysý dar upřímně děkuji," řekl místostarosta.
Poděkování patří i společnostem LINEA Nivnice, Pivovar Uherský Brod a VOMA, které zajistily účinkujícím občerstvení.
Ve stoje aplaudující posluchači si pak vytleskali dva přídavky: LÁSKO MÁ, JÁ STŮŇU a ČERVENÁ ŘEKA, které zpívali spolu s Helenou.
Rozhovor s Helenou
Po nekonečné autogramiádě, kterou zpěvačka udělala ve foyeru Domu kultury, jsem paní Helenu požádala o krátký rozhovor. Byla milá, vstřícná a ochotná i přesto, že už musela být hodně unavená. Ještě jednou jí touto cestou děkuji!
Myslím, že všechny v Brodě překvapilo, jak velmi rychle a krásně jste na celou situaci zareagovala...
„My jsme to viděli v televizi, šílené! Sledovali jsme to stejně, jako celý národ a napadlo nás hned, že by to chtělo nějakou pomoc, rychlou pomoc. Život se nedá vrátit, ale přece jen jsme tušili, co asi bude následovat a že každá takováto pomoc se bude hodit. Zrovna byl na obrazovce váš pan starosta, tak si Martin na něj zjistil kontakt a rychle se vše domluvilo."
Říkáte, že jste tušili, co bude následovat – zažila jste vy sama nějakou nepříjemnou nebo tragickou událost, která vás takříkajíc srazila na kolena?
„Bohužel ano, přímo v rodině. Když byly mému bratrovi asi tři roky, tak vběhl do silnice a přejelo ho nákladní auto. To byla pro nás všechny příšerná situace, naštěstí to nakonec všechno dobře dopadlo. Druhá taková tragédie s mnohem smutnějším koncem byla, když mé sestře zemřel třiadvacetiletý syn na zákeřné krevní onemocnění."
Jak se dostáváte z takových situací, co vám pomohlo?
„Hlavně to, že jsme drželi pohromadě. Když se to stalo sestře, tak jsme s manželem okamžitě pro ně jeli, protože my bydlíme mimo Prahu a oni bydleli v Praze. Takže jsme je odtud odvezli k nám. Myslím, že právě ta soudržnost, sounáležitost je v takovém momentě to nejdůležitější. Aby v tom člověk nezůstal sám. Aby měl kolem sebe lidi, kteří mu chtějí pomoct."
Na koncertě jste zmínila, že letos oslavíte padesát let na scéně. Máte spočítáno, kolik písniček jste za tu dobu nazpívala?
„Kdysi jsem to počítala, ale úplně přesně si nejsem jistá, je to něco kolem čísla 1700."
Jak taková písnička vzniká?
„To je různý – buď autoři přijdou sami s nabídkou, nebo když děláme CD, tak sami autory oslovíme..."
Je nějaký hudební směr, který byste chtěla zkusit, který vás dosud míjel? Napadá mě šansonově laděná deska...
„Já jsem zkusila prakticky všechno to, co mě alespoň nějakým způsobem oslovuje a nějaké další styly bych asi nezkoušela... Šanson sem tam také zařazuji do svého repertoáru, některé věci jsou přímo takového typu."
O Karlu Gottovi je známo, že kromě zpěvu maluje, Eva Pilarová tuším fotografuje – o vás vím, že krásně hrajete na klavír, ale to s hudbou souvisí – máte kromě ní i nějakého dalšího uměleckého koníčka?
„No tak s tím klavírem nevím, to už je dávno (směje se). Ve škole jsem snad docela dobře kreslila, aspoň mi to říkával taťka. A teď nedávno jsem teda namalovala obraz – olejomalbu, první v životě. Galerie Miro totiž předává v Obecním domě Evropské ceny TREBBIA a vždycky osloví čtyři umělce, kteří ale nejsou výtvarníci, jejichž díla pak vydraží na dobročinné účely. Oslovili mě spolu s Jurajem Jakubiskem, Karlem Gottem a kytaristou od Rolling Stones a chtěli po mně nějaký obraz. Poslali mi olejovky a plátno, tak jsem si říkala, páni, co s tím budu dělat, vždyť já jsem fakt malovala naposled ve škole. Chodila jsem jak lev v kleci po domě a přemýšlela, co bych tak proboha mohla namalovat, až jsem narazila na amforu, kterou jsem kdysi dostala od Karla Gotta. Je velice zajímavá, mám v ní pampu – africkou travinu, kterou jsem si sama vypěstovala. Tak jsem si říkala, že namaluji tohle. No to byla práce! Ale ten obraz byl nakonec vydražen za 200.000, cenově jsem předběhla i Káju Gotta."
Takže se příště v Uherském Brodě budeme moci těšit třeba na vaši výstavu?
„No to asi ne (opět se směje), ale na koncertě určitě a věřím a moc si přeji, aby to už nikdy nebyl koncert spojený s takovou tragédií!"
source: www.ub.cz/zpravy/Benefice-Heleny-Vondrackove-krasny-pocin-krasny-koncert