Hospůdka byla ospalá,
prázdnil se sál.
Ke stolu jsem ho pozvala,
sám v koutku stál.

Snad to chtěl osud,
jen jedna věta
dech může vzít.

Nevím, jak dosud
celá ta léta
jsem mohla žít.

Stačí když se mě dotýká,
ne, nechci víc,
Nevadí, že nic neříká,
vím, co chce říct.

Bloudíme ztichlou Kampou,
co dřímá,
bláznivý pár.

Je trochu chladno,
já ale vnímám
jen dlaní žár.

Svit hvězd a cit,
co tryská jak láva,
Čas, kdy slov
se nám nedostává.
Stůj a mlč,
vždyť já se vzdávám.

Buď můj Aladin,
můj milý, můj něžný Aladin.
Já chci být tvou lampou,
tvou lampu kouzelnou.

Láska, mocný džin,
můj milý, je v růžích zakletá.
Právě rozkvétá
a Kampou voní nám.

Dokud mě držíš v náručí,
děj se co děj.
Splním ti vše, co poručíš,
přej si co přej.

Tajemnou sílu,
jak už to bývá,
má láska má.

Nezraď to kouzlo,
v kterém se skrývá
moc zázračná.

Svit hvězd a cit,
co tryská jak láva.
Čas, kdy slov
se nám nedostává.
Stůj a mlč,
vždyť já se vzdávám.

Buď můj Aladin,
můj milý, můj něžný Aladin.
Já chci být tvou lampou,
tvou lampu kouzelnou.

Láska, mocný džin,
můj milý, je v růžích zakletá.
Právě rozkvétá
a Kampou voní nám.

Nezraď to kouzlo,
plamen, co šílí.
Hlaď mě a líbej,
nezraď tu chvíli.

Hlaď mě a líbej,
říkej, jak rád mě máš,
oh, máš.

Buď můj Aladin,
můj něžný Aladin.
Já chci být tvou lampou,
tvou lampu kouzelnou.