Co když hvězdy co mám nad hlavou
přes den někam jinam odplavou
co když slunce rozmyslí si hřát
a vítr nedá o sobě znát

Co když z jablka co chcem ho jíst
dávno nezbylo už vůbec nic
a zjistíme že pocity jsou
jenom hrou pocitovou

Když nebaví tě nic
nedělám žádný scény a žal
jó když jablko je snědené
láska nemá potravu

Zvedám se jak kouř
ty kouzla a ten žár
jsou směšné jak chlápek
co tahá karty z rukávů

Je to jak spadnout dolů na zem
kde je jiný děj
a nálada jiná
a jabloně kvetou

Vůbec nic s sebou nechci mít
jen si najdu park
kde slova líná
děti si pletou

Co když pianista přestane hrát
sklapne víko půjde radši spát
co když nános pudru na tvářích
ještě větší rýhy vytváří

Když nebaví tě nic
zpívej si jsem Robinson
jsem beduín a bosý nohy mám
když jdu pustinou

Je to jak spadnout dolů na zem
kde je jiný děj
a nálada jiná
a jabloně kvetou

Vůbec nic s sebou nechci mít
jen si najdu park
kde slova líná
děti si pletou